Prosím nekopírujte mé články. Píšu je sama a od nikud to taky nekopíruju. Pokud ovšem budete po tom tolik toužit tak si to okopírujte, ale napište zdroj! Arigatou! :3

P.S. Mé povídky ale nekopírujte za žádnou cenu! Dalo mi to hodně práce. ;3 Ale ty povídky jsou stejně tak strašné že to ani kopírovat nebudete chtít. :P

Spoutaný

9. února 2013 v 21:46 | Yukiš |  Povídky
Nevím jak a kdy jsem se sem dostal. Mám na sobě jen džíny a hruď mě nesnesitelně pálí. Ještě aby ne, mám ji doslova na sračky. "Do prdele." Nemohl jsem si odpustit pár sprostých slov. Co se kurva děje? Mé ruce jsou celé od krve a mám takové tušení že to není moje krev. Nejsem žádnej vrah. Radši se tu porozhlídnu. Vypadá to na nějaké skladiště, slyším hlasy. Třeba mi někdo vysvětlí co se tu děje. A nebo mě třeba zabije, třeba mám být mrtvý. Na zdech jsou samé krvavé otisky a na zemi louže krve. Chci odsud rychle pryč. Nelíbí se mi to tady, je tu docela tma, sakra oni tady mají jen jedno okno? A tak vysoko. Tam nevylezu ani kdybych chtěl. Naštěstí vidím úzkou chodbičku. O můj bože to snad ne. Seberu ze země uřízlý prst. Tohle není dobré, to je hodně špatné. Slyším výkřik! Mám běžet směrek k němu nebo se schovat? Co mám do prdele dělat? Nenápadně nakouknu, za to nic nedám. Snad. Hlavně opatrně. "Neboj se." Někdo mi špitl do ucha. Kdo nebo spíš co to je? Byla to dívka v bílých šatech. Tipoval bych ji tak na deset let. Ona zmizela? Prostě jen tak zčista jasna zmizela! Nevím proč, ale věřím ji. O muj bože! Ten chlápek je svázanej a přes hlavu má igelit. Snaží se vzpírat. Musím mu pomoct! "Nic nedělej! Tohle si zaslouží!" Zase ten hlas. Ale přece ten chlápek. To nemůže být pravda! Nemůžu ho tady nechat! "Pokud mu pomůžeš zabiju tě!" Cože? Musím mu... Ne. Nechám to být. Sakra! Něco mě ovládá. Něco uvnitř mě. Je to jako červ nevedenej přímo do mýho mozku. Ta pitomá holka si ze mě dělá loutku. Tahle hra mi připomíná Saw. Ten film. Tshe..! Budu si dělat co se mi zlíbí a nikdo mě nebude ovládat. "Áááááá!" Kurva! Svalil jsem se na zem, nemůžu se pohnout a na mé hrudi jsou nejspíš další nejmíň osmi milimetrové škrábance. Všude kolem mě je krev. I přes moji snahu nevtanu. "Do háje!" Ten chlápek už chcípl. Proč se usmívám? To nejsem já! Něco takového není k smíchu! "Ale ano je." Už mám dost! Vstanu a opřu se o zeď. Už chápu ty škrábance. Toho chlápka taky nejspíš ovládala ta malá mrcha. "Už jsi se poučil?" Jo, dostatečně. Musím najít východ, rychle. Až nato že nemůžu ani pořádně chodit. Co to je? Nějaká holka! Že by záchrana? "Hey!" Ona přede mnou utíká? Proč? "Počkej! Pomož mi!" To snad není pravda! Dobrá. Já si poradím i sám. Konečně jsem v další místnosti. Ta holka je skrčená za krabicí? Děláte si srandu? Tady to není normální. Dobelhám se za ní. "N-neubližuj mi. Prosím" Co to ta holka mele za kraviny? Proč bych jí něco dělal? "Cože?" Nechápavě se jí zeptám. "Zabiješ mě?" Skloním se k ní, abych jí řekl že ji chci pomoct. "Ano" Co jsem to zrovna řekl?! To nechci říct! "Zab ji!" Ten hlas v hlavě. To ta mrcha. "NE!" Ta holka si musí myslet že jsem pěknej psychouš. Povídám si tady sám se sebou. Tak to možná vypadá, ale bavím se s tou blbkou. Další škrábanec na hrudi a já zase na zemi. Ta holka je přikrčená, bílá jak stěnaa kouká na mě. Mrcha mě zase ovládá. Seberu střep ze země a stoupnu ani nevím jak. "Zab ji!" Nesmím se jí podvolit. Proč ta holka nezdrhne? "Jak vidím není s tebou rozumná řeč. Zabiju ji sama, ale tvýma rukama!" Rozumná řeč? Nevím kdo je tady psychouš. "Kurva..!" Opět jsem si nemohl odpustit to sprosté slovo. Mám křeče po celém těle. Pomalu zvedám ruku vzhůru. Já ji opravdu zabiju? To ne! "N-ne-nejsem vrah..." I přes moje vzdorování mířím střepen k dívčinu tělu. "JDI PRYČ, DO PRDELE!" Snažím se jí dát najevo že mě něco ovládá. Uf. Uhnula, ovšem ruka jde zase vzhůru. Křeče se pořád zhoršují. Ta holka unikla smrti jen o vlásek. Ale teď nemá šanci uniknout. Do prdele! Střep míří k ní. Zásah. Jediné co teď vnímám je kovová vůně krve. Tohle je konec? Jsem volný? Ležím na zemi a nemůžu se hnout. Slyším slabý hlásek. Ta holka ještě žije?! Otočím hlavu k ní. Posledním dechem špitne:"Jsi na řadě."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama